Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
C O U R S I N G   2 0 0 8


 Kalendář MSC 2008

Datum

Název závodu

Typ

Místo

16. 2. 2008

„ Sněhový coursing“…

licence, trénink

Radslavice

14. - 16.3.2008

Licenční a tréninkový víkend

licence, trénink

Slavětín u Slavonic

duben - květen

Dalmatian a parson russell fest

speciál, trénink

Brno

4. 5. 2008

Seilin memoriál „ první bodovací závod roku u MSC“
pro nepřízeň počasí zrušen
j
e hledán nový termín

bodovací, licence

Radslavice

17. 5. 2008

Klubový závod SKCHRR

speciál

Piatrová, Slovensko

30. 5. - 1. 6. 2008

Adrenalinový a běhací víkend

trénink

Česká Ves u Jeseníku

14.6.2008

15.6.2008
Moravskoslezský coursing

Seilin memoriál - náhradní termín
bodovací

bodovací,licence
Rudná pod Pradědem

Rudná pod Pradědem

2. - 10. 8. 2008

Coursing camp 2008

camp

Rudná pod Pradědem

9. 8. 2008

Mistrovství Moravy 2008

M, CACT, B

Rudná pod Pradědem

srpen - září

Saranga sprint „ rovinové závody pro RR“

speciál

Radslavice

19. – 21. 9. 2008

Relaxační víkend v horách s mistrovstvím

trénink

Česká Ves u Jeseníku

20. 9. 2008

Mistrovství Slezska 2008

M, CACT,B

Česká Ves u Jeseníku

17. – 19. 10. 2008

Tullamore Cup 2008

speciál

Česká Ves u Jeseníku

14. – 16. 11. 2008

Zimní hrátky s MSC

trénink

Rudná pod Pradědem

 

Silvestr 2008/2009 s MSC

trénink

????

Poznámka:

Více na  http://www.mscoursing.com



Termíny jednotlivých závodů o titul šampion coursingu KCHRR 2008:
 Datum  Akce  Místo  Poznámka
 22.3.2008   trénink Březina u Tišnova
 zrušeno
 24.4.2008  1. kolo závodu
 Březina u Tišnova
 10 psů
 7.6.2008  2. kolo závodu
 Březina u Tišnova
 9 psů
 28.6.2008  trénink  Březina u Tišnova
 4 psi
 13.9.2008  trénink  Březina u Tišnova
 
 4.10.2008  3. kolo závodu
 Jičín  
další info: dronski@seznam.cz  nebo 736 522 699
výsledky - ZDE

KCHRR info - ZDE



Celé fotogalerie a článečky MSC najdete na:

http://www.mscoursing.com/

Galerie našich fotografů:

Nepřekonatelná fotogalerie "Psa Jíry"

http://lambra.rajce.idnes.cz/   Katka a Lambra

http://alexapepee.rajce.idnes.cz/     Barča, Alex a Pepee

http://slunickovi.rajce.idnes.cz/    Hana, Sára a Henessi

http://alicek.rajce.idnes.cz/     Alča a Rony

http://cooliik.rajce.idnes.cz/  Śárka, Kamil a RR 

http://cou-shi.rajce.idnes.cz/  od Katy a Spice                                                                                            

http://staff.cesnet.cz/~mel/gary/   Mel a Gary - Gary a Tara

http://amnio.rajce.idnes.cz/   Elfka s Amonkem a Niobe

http://foto.ceskypes.cz/    Janča a Matouš

http://fala.rajce.idnes.cz/   Renča s Falušou

http://picasaweb.google.cz/densia22   Denisa s Maggií a Regan

http://maggieamatylda.rajce.idnes.cz/   Kája s Tomem a Maggie s Matyldou

http://usatec.rajce.idnes.cz   Jitka a ušatec Monty


 

14.- 16.11.2008 - Zimní hrátky v Rudné pod Pradědem.

V pátek po poledni jsme vyjely směr Rudná. Příjezd a ubytování se mělo konat v 16 - 18 hodin. Na večer byl v plánu ping-pongový turnaj. Ten se ale nekonal, protože se v penzionu konaly úpravy a stůl byl uschován. Chvilku jsem poseděla s dalšími ve společenské místnosti, ale jako vždy jsem brzy zmizela do hajan.

   

V sobotu od 9 hodin se začalo běhat. My si místo dvou koleček zaběhly jen jedno a i to za moc nestálo. Možná, že Bora už cítí, že je březí a tak si zaběhla tak, aby se moc neunavila. Odpoledne ve 14 hodin přijel náš dvorní figurant Rosťa. Udělaly jsme sí vyštěkání ležící osoby na volném prostranství a druhé mezi stromkama. To se Boře celkem povedlo. Potom jsme si šly kousnout, ale tam měla víc zájmu o to, co bylo nebo nebylo na zemi. V tomto nebyla sama, čuchalo tam víc psů.

   

Ve 20 hodin začala valná hromada, kde jsme se dověděli plán na rok 2009, schválili nový výbor, KRK, sestavu tratě, redakční radu a pod. Ve volné diskuzi nás taky mimo jiné informovala p. Malátková o jednání komise DAC. Volná zábava po schůzi trvala přes půlnoc.

V neděli ráno jsme zaspaly. V 9 zase začínal coursing a my se teprve vzbudily. Honem jsme sedly do auta a snažily se vyrazit. Ale autíčko ne a ne nastartovat. Nakonec asi po půl hodině si konečně dalo říci a odskákaly jsme až ke startu.  Bora byla ještě pomalejší než předešlý den. Po odběhnutí jsme smykem a klouzáním dojely k silnici a dále do penzionu a začaly balit. Ještě před odjezdem jsem majiteli zaplatila 100,- Kč za podrápanou zeď u dveří. Nevím, co to Boru popadlo, ale co jsem si byla udělat kafé asi zblbla a vrhla se ke dveřím a chtěla se dostat ven.

   

Fotily: Elfka, Gwen, Mel a Lucka - díky. Fotogalerie mé čubinky ZDE.

Cesta domů, skoro až po Šternberk byla hnusná - mlha, že nebylo vidět na 2 metry, mrholení na sklech a nejhorší byli řidiči, kteří v tomto riskantně předjížděli, někdy i přes plnou čáru. Dále už byla cesta v pohodě a zdrávi dojeli. S Borou ještě v pondělí nebyla kloudná řeč a nijak se jí nechtělo ven.

Díky všem, všem, všem, hlavně Barči za skvělou organizaci, fotografům za pěkné fotky a všem ostatním za pomoc při natahování střapečku a jinak milou a příjemnou společnost. Už se těšíme na další akci, ačkoliv se asi silvestrovského týdne nezúčastníme.


 

4.10.2008 - Březina u Tišnova. 

V sobotu jsme se zúčastnily 3.kola šampionátu KCHRR v Březině. Na místo jsme dojely s předstihem, čubinka se proběhla, protože byla celé dopoledne po konání závodu zavřená v autě. Tentokrát jsme získaly 193 bodů a umístily se na 3.místě. V 1.kole s námi běžela Eli od Šárky a 2.kolo naše věčná soupeřka Calma od Adriany.
Současně proběhlo vyhlášení "Šamiona KCHRR 2008". My se po třech kolech a počtem 551 bodů dělily o 2-3 místo s Šárčinou Elou. Vyhrála Adrianina Calma s 560. body.
Po ukončení se ještě fotilo a psi se spolu vyřádili.

Foto ZDE.

   

   

Po dojezdu domů jsme si dal y pozdní oběd a asi hodinku odpočinku a vyjely na medlánecké letiště, kde jsme měli domluvenou předváděčku pro děti.
Sešli jsme se čtyři, ukázali jak psi cvičí i necvičí poslušnost a vyhledání s vyštěkáním schované osoby.

   

Večer jsme padly obě jak zabité. Další foto ZDE

 

19.-21.9.2008 - Česká Ves

V pátek ráno jsme se rychle pobalily, vyřídily nejnutnější a potřebné pochůzky k odjezdu a vyjely směr "Ranč Orel" v České Vsi u Jeseníku.
V pátek byla na programu obrana s naším dvorním figurantem Rosťou. My si udělaly vyštěkání a pár zákusů. Boře se to moc povedlo. Večer bylo posezení a seznámení se sobotním programem.

    

V sobotu jsme se probudili do pršavého dne. Pršelo už od pátečního večera a pršelo celou sobotu, kdy se konalo Mistrovství Slezska v coursingu. Hodně psů nedojelo, protože jejich páníčci si mysleli, že se závod konat nebude. My si to mysleli také, ale naše vedoucí a perfektní organizátorka Barča nás brzy vyvedla z omylu a v 9,00 nastupovala první dvojice. My s Borou nastupovaly obě kola mezi posledními. Po prvním kole, kde jsme startovaly c Calmou, jsme byly první. V druhém kole , kde  jsme běžely s Larou, nás připravila o první místo malá chybička. Přes to jsem byla s výkonem velice spokojená. Asi to bylo tím, že bylo mokro ze zdola i z vršku, běžela jak o život, jen aby byla zase v teple v posteli.
Výsledné hodnocení: 2.místo - vícemistr Slezska - rez. CACT, o jeden bod za vítězem.
Večer zase posezení, vykládání a oslava.

  

V neděli od rána vykukovalo sluníčko a až k polednímu se začalo zatahovat.
Dopoledne jsme si zopakovaly vyštěkání a obranu a potom jsme se daly do balení a přípravě na odjezd.
Domů jsme přijely až večer. Ještě dnes je Bora polomrtvá. Leží na gauči zabalená v dece a chrní.

Všechny díky patří naší výborné organizátorce Barči a všem co se v tom počasí obětovali pro nás.

     

 

 

  2.- 10.8.2008 - Coursing camp Rudná pod Pradědem.
Je pátek a my se chystáme na sobotní odjezd do Rudné. Konečně snad budeme jednou mít všechno nachystané den dopředu a v sobotu včas bez zdržení vyrazit. Na sobotu zbývá zabalit jídlo, odnosit do auta a v 10 hodin odjezd.
Sobota. Vstáváme v 7 hodin, snídáme a pak se motáme a motáme až nakonec odjíždíme skoro ve 3/4 na 11. Cesta proběhla až do Bruntálu v pohodě. Tentokrát jsem odbočila správně, ale ouha, na další křižovatce zase jeden zádrhel a jedeme přes Malou Morávku a do Rudné přijíždíme z opačné strany. Začalo mrholit, a proto honem vybalit a ubytovat se. Dvoulůžkáč máme zase sami pro sebe. O něco později přijela děvčica s kanárkou a blíže neurčeným plemenem a asi o hodinu později další s dvěma vlkodavy a byly ubytované v sousedním pokoji se společnou předsíňkou. To odpoledne se můj odpolední spánek proměnil v okřikování a uklidňování Bory. Rachot v tomto pokoji byl do pozdních popůlnočních hodin, takže jsme se nevyspaly ani já ani Bora. Mimo jiné jejich psi okupovaly i předsíňku, protože prý na pokoji mají málo místa.
Neděle. Ráno v 9 hodin začal trénink na dráze č.1. Tentokrát jsme s Borou zmršily co se dalo. Tak jak vždycky běhá ve dráze střapce, tak tentokrát se v obou kolech ztratila. Odpoledne jsme zazářily na obranách - ani jednou si nekousla, ba naopak měla snahu se zdekovat. Hadru i peška nosila jako aport, s figurantem se pomazlila, ale obojí v jednom jí nešlo. Tak jsme si udělaly pár cviků poslušnosti a šly spát. Dospávaly jsme sobotu odpoledne a noc. S asi hodinovou přetržkou v noci, jsme spaly asi od 18ti do 8mi hodin ráno.
   
Pondělí. Dopoledne se konal pro odvážlivce trojboj. Skládal se z jízdy na kole nebo kolobrndě, běhu a něčeho jako agility. My si zajely do Bruntálu nakoupit, protože z domu jsme si vzaly jen to nejnutnější na sobotu a neděli. Odpoledne se konal výcvik poslušnosti. My se toho zase nezúčastnily, protože by jsme se tam unudily. Né, že bych proti tomu byla nějak zaujatá, ale protože jsme trochu dál a stačilo nám udělat si desetiminutovku sólo, jen to, co potřebujem vylepšit.
   
Úterý. Ráno v 9 hodin se dostavil Rosťa a dělala se zase obrana. Já jsem udělala pár snímků a u Ronyšáka dvě krátké videa. Po skončení obran jsem si udělala 3 nástřeláky na Rosťu a Alču. Odpoledne jsme šli zase běhat a tentokrát to bylo fiasko. První kolo, když ji pes asi po 4Oti metrech předběhl, vzdala to a vrátila se ke mě. V druhém kole měla běžet se dvěma psy, ale byla z nich už na startu rozhozená, že to vzdala asi po 10ti metrech. Tak nevím. Ještě je čtvrtek a potom asi  účast na Mistr. Moravy vzdám.
  
   
Středa. V 10 hodin většina účastníků campu odjela na celodenní výlet. Vrátili se něco po 16té hodině. Karlos ještě zajel
k porybnému pro čerstvé ryby na večerní gril. Já s Borou jsme celý den lenošily a navečer jsme si šly udělat pár cviků poslušnosti, hlavně to co nám moc ještě nejde.
Čtvrtek. Dopoledne zase dojel Rosťa na obrany. Já byla s Borou venčit a po příchodu jsem si sedla do prostoru, kde se konala obrana. Boře asi nějak zahrkalo v kuli a byla nepříčetná a řvala na figuranta. Tak jsem toho využila a jak se udělala přestávka mezi jednotlivými psy jsem tam nastoupila. Tentokrát si Bora kousla i do peška, ale hlavně do střapce, který se taky používal. Po ukončení jsem ji zavřela a na odpolední běhy jsem nenastoupila. Zbytek dne probíhal na pokoji, nebo procházkou.
   
Pátek. Ráno pršelo a když přestalo, konala se soutěž v tahání břemen. Byly to různě velké špalky - od nejlehčího až po nejtěžší. Byla to zajímavá soutěž, koukat hlavně na psovody jak se snaží. My se s Borou neúčastnily. Odpoledne odpadl výlet na Mechová jezírka, zase se rozpršelo a pršelo a pršelo.
   
Sobota -  MISTROVSTVÍ  MORAVY. Ještě v pátek jsem byla rozhodnutá, že po nedělním a úterním fiasku nenastoupím. Ale ráno, na poslední chvilku jsem se rozhodla, že to přece jen zkusím a tak jsme ráno nastoupily. A Bora se snažila. První kolo běžela s Gladys Saranga a do cíle doběhla jako první a dokonce si zakillovala. Získala 83 bodů. V druhém kole s Berdicou Winsome Lobkovic získala 81 bodů. Tentokrát u obou běhů jsme ztrácely body za terénní překážky, které byly pro nás novinkou a Bora se  je snažila ošulit obíháním (2x vodní příkop + 1x kláda). Byla z nich trochu překvapená. Ale i tak jsme získaly 163 bodů a tím 6. místo. A ty 3 dny odpočinku, nic nedělání a povalování v posteli taky udělaly své. Jsem s jejím výkonem celkem spokojená.
Jinak soutěž byla jako vždy perfektně připravená a rychle probíhala. Zkrátka Barča s Karlosem a ostatní pořadatelé jsou nesmrtelní.
  
   
Neděle. Od rána se balilo a uklízelo. My odjeli kolem poledne a v 15,00 jsme byly doma. Celý týden proběhl v pohodě, u mě hlavně zase spací. Celý týden nám svítilo sluníčko, jen v pondělí jsme měli odpoledne půl hodinovou přeháňku a v pátek nám  trošku víc zapršelo. Chybělo tam pár lidiček, jako Mel, Kája, Tom, Saša a Petr, kteří byli tentokrát ubytovaní jinde 
a nebo vůbec nepřijeli. A hlavně ta jejích častuška, kterou mě budili a nenechali spát.
Díky za pěkné fotky Alči, Katce a Sluníčkovým.
Cesta domů proběhla v pohodě a doma Bora padla jak zabitá. Já po dopsání těchto stránek zalezu hned k ní do postele aspoň na dva dny.

 28.6.2008 - Březina.
Na trénink jsme se sešli se čtyřmi psy.  Byl to špatně vybraný termín - v Brně se konala mezinárodní výstava psů a tak se muselo počítat s malou účastí.
Ale zase to byla výhoda pro zúčastněné, že si mohli nechat ty své miláčky pořádně vyblbnout. Trať byla vytýčena kratší
a psi ji mohli oběhnout vícekrát, což bylo maximálně využito.
Já Boru na celou trať pustila jen jednou. Běžela v páru a bez zaváhání doběhla do cíle. 
Jinak jsem se snažila pouštět ji vícekrát na kratší vzdálennost 10-15 metrů a několikrát ji nechat killovat. Celkem se nám to
i dařilo.
Díky Patrikovi se dopoledne vydařilo.
 
 13.-15.6.2008 - Rudná pod Pradědem. 
Je pátek ráno, vstáváme a musíme se nachystat a vyrazit směr Rudná. Vůbec se mě nechce, ale když jsem se přihlásila, musím. Čekají nás dva závody, první po splnění licence a tak jsem zvědavá, jak se Bora ukáže mezi již ostřílenými borci. Tak
a holky do toho.
Něco před polednem jsme vyrazily s obvyklými zastávkami u benzinky a bankomatu a daly se na cestu. Cesta ubíhala v pohodě až na pár blbců na silnici, kteří nerespektují dopravní předpisy a předjíždí i tam, kde je to nebezpečné. A je tady Bruntál. Jako vždy jsem místo odbočení na St.Město jela rovně a trochu se projela a do Rudné přijela z opačné strany od Vrbna. Do Rudné jsme přijeli kolem třetí hodiny. Stačila jsem udělat pár snímků Bory, zacvičit si poslušnost, vypít kafe a nějak kolem čtvrté přijela Erika s ČSP Chudobkou. Čubinky se seznámily a spolu proběhly. Cvilku po nich se začali sjíždět ostatní, ale naše vedoucí Barča pořád nikde. Přijela až asi o půl osmé - uvízla na D1 v koloně skoro čtyři hodiny. Rozdělila nám pokoje a my se šli ubytovat. Já byla na pokoji sama. Později se ke mě přestěhovala Edita s Vojtíškem, který se nemohl shodnout s dalším psem na původním pokoji.
Večer bylo grilování a povídání. My chyběly, protože jsme byly utahané, trošku zmrzlé a ospalé.

  

Tak a je tu sobota, pro nás den D. Náš první bodovací závod -  Moravskoslezský coursing.  V osm hodin jsme se šly zaregistrovat a samozřejmě bez očkovacího průkazu a  tréningové kartičky. Ale všechno jsem donesla před startem,  který  podle rozpisu byl  pro nás v 11,50.  V té době  nám  svítilo  sluníčko a  bylo teplo.
Coursing se konal v ohradě pro koně. Ve výběhu byla vysoká tráva a trať byla pokosena. Moc psů, hlavně ti, kteří mají snahu si střapeček nadbíhat, se tam ztratili.
Náš první běh byl se známou čubinkou Calmou Farský dvůr od Adriany. Celkem se nám vyvedl a dostaly jsme 80 bodů. Ve druhém kole jsme nastoupily s Henessy Saranga od Hanky S. a tam jsem měla trošku obavy, protože to byla pro Boru neznámá čubinka a záleželo na tom, jak se jí bude líbit. Na štěstí  to Bora zvládla a dostala 83 bodů.
Celková součet 163 bodů nám vynesl 5. místo.

  

Po vyhlášení výsledků jsme se vrátily na pokoj, najedly se a obě usnuly. Vzbudila nás až Edita, že mám jít zaplatit pobyt. Vzala jsem Boru, že ji zrovna vyvenčím, když se ozvalo - pusť ji ať se proběhne. A tak jsem ji taky pustila. Byla tam smečka různorodých psů. Bora byla ze začátku nejistá, ale potom se s některými začala prohánět. Po půlhodince jsme psy odložily
a Barča nám je vyfotila.

  
 Bářino další foto ZDE.
Po vyfocení a zaplacení jsme s Borou zase zalezly do postele, kde jsme se duševně připravovaly na další závod. Ostatní se zase do pozdních hodin bavili u grilu.
Neděle. Bodovací závod - Seilin memoriál, který byl přeložen z května. Tam se nám vinou špatného počasí - bouřka a průtrž
s kroupami - nevyvedl. Náš druhý závod.
Tentokrát jsme na přejímku dodaly vše potřebné. Ještě před závodem jsem si dovezla auto, aby Bora byla ve svém a né uvázaná někde u kůlu a vyplatilo se to. Byla v klidu a na svém.
První kolo jsme měly startovat v 10,25 s C´Hanyiou Nayla Slunce Života od Ivety. Ale protože plno závodníků nepřijelo, startovní listina se změnila a my šly s  Chantal Saranga od Hanky T. Bora si tentokrát i zakillovala, ale protože dobíhala Chantal, tak jsem si ji odvolala. Obdržely jsme 83 bodů. Po sečtení bodů od rozhodčích jsem se dověděla, že jsme průběžně na 3. místě a tak jsem čekala na druhé kolo.
Ke konci prvního kola se zatáhlo a začalo slabě pršet. Hrozilo, že druhé kolo bude odvolané a budou se počítat výsledky prvního kola. Počasí se nám ale umoudřilo a pršet přestalo, ale citelně se ochladilo.
Do druhého kola jsme nastupovaly zase s Henessy. Hned po prvních metrech zkřížila Boře cestu. Jinak obě čubinky byly vyrovnané. Asi ve dvou třetinách se podařilo Henessy ukradnout střapeček a s Borou bok po boku dobíhaly do cíle. Já napnutě čekala, jestli si aspoň to třetí místo obhájíme.

  
 
A podařilo se. Za druhé kolo jsme získaly 87 bodů a to po celkovém součtu 170. pro nás znamenalo 3. místo. Na 2. místě byla Bereniké Africký lovec se 171 body a jako první se umístila Calma Farský dvůr se 175 body.
S takovými výsledky na prvních závodech jsem ani v nejdivočejších snech nepočítala.

  
Další nádherné fotky Psa Jíry ZDE.
Jako vždy patří velké díky naší Báře, že i s těmi modráky a škrábanci odvedla vynikající organizační schopnosti, všem dalším co se podíleli na organizaci, posuzování našich psů, i když to nebylo někdy lehké, všem natahovačům a fotografům.
Už se s Borou těšíme na další akci a slibuji, že už nebudu ospalec a zúčastním se alespoň chvilku večerního posezení.


 

 7.6.2008  -  2. kolo soutěže KCHRR.
Jako vždy ráno před akcí byly udělány moje známé chystání a objíždění všech míst. Od rána je nesnesitelné dusno až mám obavy, že buď já nebo Bora odpadnem. Proto jsem s sebou vzala velké množství vody. Dnes jsme vyjely o něco dřív a na místě jsme byly už v 9 hodin, kde už bylo pár soutěžících.
Zrovna se vytyčovala trať, tak jsme šli nachystat stůl na přejímku a vydělat poháry a medajle pro soutěžící. V 10 hodin šel na start první párový běh.
Náš start v prvním kole nedopadl dobře. Protože jsem fotila a na startu už byla nachystaná Šárčina Eli se kterou jsme měly běžet, šla jsem honem pro Boru. Ta tam byla tak zasukovaná, že jsem ji nemohla hned uvolnit a ani jsem ji neosvěžila. Bez
vodítka, protože nebyl čas, jsme honem utíkaly na start. A zase Bora šla po střapci a druhá čubinka si nadběhla a najednou byla před Borou. Ta ji statečně dotáhla, dokonce předběhla, ale v poslední zatáčce nějak zapomněla zatočit a do cíle velkým obloukem doběhla jako druhá (85 bodů).
V druhém kole jsme si to vynahradily a dohnaly trochu ztrátu z prvního kola. Stačila jsem Boru oplácat vodou a na startu ji vyhecovat. V první třetině běžely obě současně, ale potom Bora buď zrychlila, nebo Patrikova Benguela Sedmý vršek zpomalila, ale fakt je že Bora najednou vedla a doběhla jako první (91 bodů).
Celkově jsme se umístily jako třetí se součtem bodů 176. (Průběžné pořadí po dvou kolech - 2. místo s 358 body.)
Po ukončení a uklizení areálu jsme se nachaly ještě vyfotit a šly se občerstvit a pokecat s vytrvalci, kterým se nechtělo ještě domů. Nějak před dvanáctou začalo poprchávat a domů jsme jely už v pěkném lijáku. Před Kuřimí bylo už sucho, ale zataženo. Vydrželo nám to až domů. Asi za hodinku to začalo - liják, bouřka a citelné ochlazení.
Zase díky Patrikovi a rozhodčí paní Dagmar Trúchle, akce proběhla úspěšně. Z výboru jsme se zúčastnily na akci já a Iveta
Klápová, ale jako soutěžící.
Foto najdete zde. Další fotky od

   

                                                                       


 30.5. - 1.6.2008 - adrenalinová víkendovka na Ranči Orel


 
Tak a je to tady. Už jsme se nemohly dočkat, na Ranč Orel jsme se těšily. Ještě jsme tam nebyly a byly jsme zvědavé
jaké to bude. Byly jsme mile překvapeny - bylo to nádherné. Jak prostředí, tak lidičky a psi. Ale to úmorně horké počasí, ještě že nám v neděli navečer trochu sprchlo a osvěžilo vzduch.
V pátek, tak jako vždycky, jsme vyrazily se značnou rezervou - člověk nikdy neví, co se může po cestě stát. Ještě jsme navštívily poštu, stavily se natankovat a zakoupit něco na zub. Něco po desáté jsme vyjížděly z Brna. Čekala nás úmorná cesta - teploměr se pohyboval na třicítce. Cesta ubíhala v pohodě a celkem rychle až k Rapoticím, kde byla vyznačena objížďka na Bruntál. Tak jsme odbočily a po několika km a podívání do mapy zjistily, že je to dálka a tak se vrátily a jely dál po 44 směr Jeseníky. V Rejhoticích byla odbočka na Nové Losiny a dále na Ramzovou, Lipová Lázně a konečně Lázně Jeseník a Česká Ves. Tam jsme chvilku hledaly odbočku na Ranč.

   
 
Konečně jsme na místě. Chatku máme úplně na konci, ale nejblíže ke konání coursingu. Ubytované jsme s Editou a borderákem Vojtíškem, se kterým si Bora ze začátku vyměňovala názory k jeho očuchávání, ale nakonec byli kamarádi.

  

Vlastně to byla taková trojchatka. Naši spoluobyvatelé - sousedi:

   
Kolem čtvrté dojeli Zdráhalovic a za chvilku se začalo běhat. Bora šla první kolo s Montym, ale nějak jí to nešlo, vzdala to. Jednak byla utahaná z cesty a Monty už po ní hrčel u chaty a na startu se snažil po ní vystartovat. To všechno ji nějak odradilo. V druhém kole šla sama, doběhla, ale byl to slabý výkon.
Končili jsme kolem osmé, šlo se na večeři, pokecalo se a kolem desáté jsme šli spát.

  

Ráno mě Bora vzbudila něco po čtvrté. Šly jsme se vyvenčit a zároveň udělaly pár fotek - východ sluníčka. Bora neprozřetelně chtěla vběhnout do ohrady, kde se běhalo. Ale áááuuu, ohradník byl pod proudem. Jenom zakvičela a hnala se zpět do chaty. Po návratu jsme vyfotily ještě Editu s Vojtíškem a zalezly zase do postele.

   

V půl osmé byla snídaně a v devět se začalo běhat. A to byl už pařák a dusno. Vůbec se mě tam nechtělo a využívala jsem plně stín v prostoru před chatkou. Po celou dobu trvání běhů jsme byli obloženi dalšími účastníky, kteří se taky schovávali do stínu. Jen kdyby po sobě někteří taky uklidili.

   

Tentokrát nás Barča dala dohromady s křížencem Benem. Jednu chvilku to vypadalo, že to Bora zase vzdá, ale dala se dohromady a v pohodě doběhla. Druhé kolečko jsme si daly zase sólo a Bora pěkně zapracovala.

  

Edita hned jak si odběhala své dvě kolečka, nás opustila a my zůstaly samy. Po obědě jsme obě zalehly a vzbudily se až navečer. Já zaspala další aktivity - terénní čtyřkolky a lukostřelbu - na které jsem byla přihlášena. Po večeři, zmrzlinovém poháru, jsme obě padly a vzbudily se až před osmou ráno.

  

V neděli, když většina odešla na výlet do jeskyní na Špičáku, já si dala kafé a snažila se nahrát fotky. Za tři hodiny se mě podařilo stáhnout z 57 fotek jen 8. Tak jsem to vzdala. Mezi tím jsme se trošku prošly po okolí a pomalu balily.

  
Ještě jsem si dala oběd a po obědě vyrazila k domovu. Odbočku na Hanušovice jsem nějak zasklila, tak jsem si řekla, že to vezmu přes Olomouc - jak někteří tvrdili, že tak přijeli. Ale ouha - po cestě jsme narazily na čtyři objížďky. Tak nevím, jestli tam v pátek nebyly, nebo jsem jela já blbě.
Domů jsme dorazily až k páté, obě uvařené. Bora padla jako umřelka a bude chrnět asi celý týden a já taky.
Ale bylo tam nádherně. Perfektní organizací se jako vždy vyznamenali Zdráhalovic. Občerstvení a jídlo v salóně bylo výborné. A vůbec celý víkend byl OK. Zase jsme poznaly nové tváře a pesany.
Fotky a článečky najdete na MSC. Zde byly použity fotky od: Jitky s ušatcem Montym, Míši, Psa Jíry,
Baruš Tobě, všem organizátorům, fotografům i všem ostatním díky za bezvadně prožitý víkend.


  3.5.2008 - Seilin memoriál v Radslavicích.
V pátek jsem si nachystala budík na půl šestou. Ale nebylo to potřeba, protože jsem se probudila něco po čtvrté. Provedla poslední kontrolu kabele jestli máme všechno, doplnila termoskou s kávou a aquilou pro mě a dvoulitrovkou vody a buřtem pro Boru. Něco před sedmou jsme vyrazily natankovat /v 7 hod. otvírá naše benzinka/ a koupit si s sebou bagetu. Jako vždy cesta probíhala rychle a bez problému, až na Přerov, kde jsem zase zakufrovala a chvilku trvalo, než jsem našla správnou cestu. Do Radslavic jsme dorazily k deváté hodině. 
Po zaplacení startovného a kontrole očkovacího průkazu jsem si zjistila v seznamu účastníků, že máme jít na start v 11.40
s čubinkou RR Ashou Chiwitsi Ingwe. A protože času bylo plno, šla jsem se pozdravit a pokecat se známými.
Seilin memoriál byl rozdělen do dvou skupin. Jedna si přišla zazávodit a druhá plnila licenční běhy, aby mohla závodit. My si přišly zaběhnout  jeden párový běh, který nám chyběl do splnění licence.
Na start jsme byly volány v 11.10, protože někteří účastníci se nedostavili. Mezi nimi byla i Asha s kterou jsme měly běžet.
Jako náhradníka jsme dostaly čubinku VOK Falu /Faira ze Svobodova dvora/. S Borou se moc nemusí a proto běžely obě
s náhubkem. Bora byla s náhubkem poprvé a já měla trochu obavy, které se ale nevyplnily.  Obě vyrazily - Bora běžela v dráze za střapcem a Faluša ji 2x po zkrácení /nadběhnutí/ trati předběhla, ale nakonec ji Bora i tak předběhla a u střace  byla první. Při prvním předběhnutí to vypadalo, že to Bora vzdá, ale nakonec se vzpamatovala a vydržela až do konce.
HURÁÁÁ - licenci máme v kapse - SPLNĚNO. Nadále už můžem jezdit jako závodníci.
Celé dopoledne bylo nádherně slunečno a teploučko. Kolem poledne se zatáhlo a začal slejvák s kroupama a bouřkou. Čekalo se, čekalo a nakonec před druhou hodinou jsme se začali pomalu rozjíždět domů. Protože nebylo ukončeno ani první kolo, závod byl zrušen.
Cestou domů byly stěrače chvilkami puštěny naplno, aby stačily brát vodu. Před Vyškovem už zase svítilo sluníčko a bylo sucho. Hned se jelo líp. Domů jsme se dostaly v 15,00 hod., obě utahané a já spokojená, že mám splněno a že jsem se
zase viděla s prima lidičkama. Díky patří zase a znovu všem organizátorům a fotografům. I když mě osobně tam chyběla Barča a ten její hlas.
Pěkné fotky od Janči a Matouše, Míši, Mel, Elfky, Šárky a Kamila, Gwen, Psa Jíry, Alči.

  


  26.4.2008 - Březina, soutěž KCHRR.
Dnes se uskutečnilo 1. kolo tří kolové soutěže v coursingu, které pořádá KCHRR. Posuzovala pí. Dagmar Trúchla.
Ráno jsme se probudily do pošmourného dne a jen jsme čekaly, kdy začne pršet. Pomalu jsem se nachystala, uvařila si do termosky kafe, naplnila dvoulitrovku vody pro Boru  nějakou odměnu. Než se toto všechno udělalo, Bora běhala po bytě
jako střelená a poštěkávala u dveří. Asi v půl deváté jsme vyrazily. Napřed k benzince natankovat a koupit pitivo pro mě
a  potom se stavit pro kámošku Stáňu,  která jela se mnou fandit Boře. Když jsme dojely na místo, bylo trochu pod mrakem,
chvilkami vysvitlo sluníčko a hlavně bylo tak akorát. Škoda jen, že se nás tam sešlo tak žalostně málo.
Všichni zúčastnění dojeli na čas, jenom Iveta se nám nějak opozdila a zapoměla se déle v posteli. Soutěž začala v 10 hodin.
První kolečko jsme si zaběhly s Ivetinou C Haniyou Slunce života a na prvních metrech Bora vedla. V zatáčce ji C Haniya zkrátila trať a tím se dostala do vedení, ale Bora statečně dotahovala. U střapce byly skoro současně. V druhém kole šla s Adrianinou čubinkou Calmou Farský dvůr. Tam si trať už zkrátila a doběhla jako první. Smola byla, že neměla ani tak zájem o kill, jako o krabičku se salámem v mé kapse. Příjemně mě překvapila, že zvládla oba párové běhy bez problému. A ještě více mě překvapila, že skončila na 2. místě se 182. body. Po vyhodnocení a rozdání medailí jsme si udělali ještě jedno kolečko ve společnosti 3. čubinek a 1. psa. Bora zvládla i toto a doběhla jako druhá.
Škoda jen, že se nedostavil náš předseda KCHRR, ačkoliv tam na něj někteří naši členové čekali, a nedodal soutěži aspoň trochu oficiální ráz.
Staňa si před závodem našlápla pro Doru stopu na přilehlé louce a pak nám šla nadšeně fandit. Po skončení závodu si ji šla udělat. Stáří stopy bylo  1 a 1/2 hodiny. A protože se udělalo nádherné počasí a nechtělo se nám domů, udělaly jsme si poslušnost, Bora se stačila vykoupat a zaplavat v místním potoce, obě se vyřádily s létajícím talířem a balonkem - Bora zase
Doře kradla co mohla, vyvětraly a vyprášily věci s psího prostoru auta. Kolem jedné se začalo zatahovat a hřmět.
Nahonem jsme si udělaly ještě vyštěkání, Dora asi 20 m na jeden směr, Bora jednou asi metr nad zemí na stromě - nic moc a druhé za kládami. Tam jsem si chtěla vyzkoušet co udělá, když si jí osoba nebude vůbec všímat. Dopadlo to vcelku dobře. Bora doběhla, jednou štěkla, udělala kolečko k odpadkovému koši, který byl asi 5 m od úkrytu, vrátila se, zase jednou štěkla, šla něco zkontrolovat k vodě, hned se zase vrátila k osobě a začla řvát.
To už nám začalo poprchávat a než jsme se dostaly z Březiny už pořádně lilo. A protože nás honila mlsná, jeli jsme ještě do Medlánek k Bille do cukrárny, která ale měla zavřeno. Tak jsme si v Bille nakoupily a kolem 3.hodiny jsme byly doma. Obě utahané, já spokojená s výsledkem.
Díky patří paní Dagmar Trúchle, že nás posoudila a především Patrikovi, na kterém ležela celá organizace této soutěže. Škoda jen, že na výborovkách je u některých plná huba toho, co by se všechno mělo pro členy dělat a nakonec ani se nepřijet podívat a předat ceny i z minulého ročníku soutěže. Jenom doufám, že z letošního to bude ještě letos a ne zase až za rok.

Krásné fotografie najdete v galerce Šárky a Kamily Machových.


  
                        první běh                                                   druhý běh                                                 2. místo


  14. - 16. 3. 2008 -  Divoký víkend SMC ve Slavětíně.
Už ve čtvrtek jsem začala chystat věci co si povezu s sebou a na netu si vyhledala a na kousek papírku napsala plán cesty (mí bývalí spolupracovníci o mě tvrdí, že zabloudím kolem svého baráku).
V pátek jsme ještě doplnily nějaké maličkosti, nalodily se a mohly vyrazit. Vyjely jsme o půl jedenácté a začaly
u bankomatu, v samce nealko, kafé a Boře do granulí kapsičky, potom natankovat a davaj, směr Slavonice. Po cestě jsem zjistila, že můj plán cesty zůstal doma a podle toho to taky vypadalo. Tři krát jsme zakufrovaly, ale na místo jsme dojely jako první. Hned jsme si šly vyzkoušet místní překážky. Pěkně nám to čvachtalo pod nohama. Celý den už od výjezdu z Brna pršelo a ve Slavětíně byla pěkná zima a ještě studenější vítr. Na pokoji zima - teplomet  ohříval pomalu a trochu tepla začalo být až večer. Běhy začaly se zpožděním. Pořád se čekalo, že přestane pršet. Nakonec jsme běhali i v tom dešti. Náš první běh dopadl podle očekávání. Bora startovala s basendžim Anubiskem, který se jí nějak připletl pod nohy. Přešla ho, pošlapala a vrátila se zpět. Anubis pokračoval nezraněn do cíle. Ve druhém kole šla sólo a to pěkně doběhla do cíle. Obě promrzlé a promočené jsme zalezly pod peřinu až do sedmi, kdy byla večeře. Po večeři byla volná zábava až do půlnoci, někteří i přes.
V sobotu jsme se probudili do slunečného a po pátku i teplého dne. Dorazil i zbytek účastníků i těch, kteří byli ubytováni v okolí. V osm byla snídaně, v devět šel první pes na start. My šly na první kolo pro nás s neznámým psem a Bora to po pár metrech opět vzdala. Další kolečko si celé odběhla zase sama. Zkrátka a dobře, je to sólistka. Ve dvanáct se začal podávat oběd a odpoledne jeli někteří navštívit slavonické podzemí, někteří šli na procházku a další jen tak lenošili. Po večeři opět velké kecání až do pozdních hodin.
A je tu neděle. Ráno je pošmourné a poprchává. Před snídaní jsme si šly procvičit poslušnost a kámoška Alča nám udělala vyštěkání. Bora se prohnala s Ronaldem a vůbec nebylo poznat, který z nich je střelenější. Potom jsme se šly
nasnídat a po snídani jsem ukecala našeho perfektního fotografa "Psa Jíru", aby mě šel udělat pár momentek Bory na
překážkách. V devět hodin se začalo zase běhat. Tentokrát nás Barča dala dohromady s sbt Beníčkem. Prvních pár metrů to vypadalo, že to Bora opět a zase vzdá, ale pak si to nějak rozmyslela a kamaráda Beníčka dohnala a dokonce předběhla a u střapce byla první. Taky už přišla na to, že nemusí běhat přesně za střapcem, ale že je možné mu nadbíhat. Druhé kolečko si zaběhala zase sólo. A šlo se na oběd a balit.
Někteří už odjížděli běhe dne, jak jim psi odběhli svoje. My už sbalení, jsme si šly ještě pokecat a vykouřit poslední cigaretu, se zbytkem coursinkářů.
Domů jsme se vrátily tentokrát přímou cestou bez bloudění kolem čtvrté hodiny. Obě jsme utahané, Bora padla a ještě nevstala a já s dobrým pocitem příjemně stráveného víkendu a dobré party.
Zase ten náš "Divoký víkend" uběhl moc rychle a už se těšíme na další akcičku. Částečně jsme splnily coursingovou licenci - v sobotu sólo běh a v neděli jeden z párových běhů s Beníčkem. Ještě nás čeká na splnění jeden párový běh. Škoda, že Bora si zatím ještě pořád vybírá svoje partnery a neběží s každým.
Velké díky patří hlavně Báře, která i bez Karlose zvládla jak svoje psy, tak i organizaci na jedničku s hvězdičkou. Bez ní by to zkrátka nebylo ono. Není možné taky opomenout Rada, který zastoupil u navijáku Karlose. Všechny natahovače, kteří promoklí a promrzlí se obětovali s natahováním lana, naše dvě výběrčí Renču a Elfku, které nás obraly o peníze a  všechny další, kteří se podíleli na organizaci, fotografování i všechny účastníky tohoto setkání.
(foto i pokaženě a tím zajímavější)
Více fotek a článků najdete na
webu MSC.

 

    16.2.2008 - Radslavice
V pátek večer jsem si nachystala budík na půl šestou s tím, že ráno vyrazím v sedm hodin. Předpověď počasí nebyla na sobotu nejlepší, tak abych měla nějakou rezervu. Samozřejmě, budík - nebudík, vzbudila jsem se až několik minut po sedmé - a to byl fofr. Cesta ubíhala celkem dobře až za Vyškov. Jak jsme se blížily ke Kroměříži, vjely jsme do pěkné fujavice. Sníh, místy klouzačka a pěkný vichr. Několik kilometrů za Kroměříží se už zase jelo celkem dobře. Hlavně, že i přes zaspání a nepřízeň počasí, jsme přijely včas. Celý den nám svítilo sluníčko, ale ten vichr a zima byly nepříjemné.
Bora si zaběhla první kolečko sólo a bylo to výborné. Ve druhém kole šla na start s další čubinkou a tam se moc neukázala. Bylo to smolné kolečko. Pár metrů za startem se střapeček skoro zastavil a Bora ho doběhla. Když se znovu rozjel, předběhla ji druhá čubinka a Bora se vrátila zpět ke mě. A protože mě to nedalo a chtěla jsem přijít na to v čem to vězí, šly jsme si to vyzkoušet na ruční naviják, kde už bylo volno. Tam jsme došli k závěru, že jakmile se střapec zbrzdí nebo zastaví a Bora ho očuchá nebo chytne, znamená to pro ni konec akce a vrací se zpět. Jenom můžu doufat, že až budeme běhat licenci se to nestane.
Díky Báře, jejím organizačním schopnostem, natahovačům lana a dalším organizátorům,
opět a zase jedna příjemně strávená sobota / to nemluvím o počasí - toho se to netýká /. Sešlo se nás požehnaně - 96 psů. Díky za to.
Cestou domů jsme se zastavily u Cínovců, kde jsme se trochu rozehřáli, vypili kafe, snědli co mohli. Mimo rodinky se nás tam rozehřívalo dalších sedm se psy.
Cesta do Brna už probíhala v pohodě. Bora dostala svoje papu, já dovnitř horkou polévku, z venku horkou sprchu a potom obě do pelíšku pod deku. (foto)


     

 

 


 
 

TOPlist